Růstové hormony a zakořeňování.

Růst rostlin je ovlivněn řadou chemických sloučenin z nichž mnohé si rostliny i samy vytvářejí. Mezi takové patří růstové hormony, jejichž vlivem může docházet k podpoře, omezení či modifikaci růstu rostlin, či i jen jejich částí. Významnou skupinu představují auxiny a jejich účinku se využívá zejména při množení rostlin tvorbou kořenového systému na oddělených částech rostlin, a omezeně i pro ovlivnění výnosů. Mezi prvé a nejznámější patří i rostlinami vytvářený heteroauxin - kyselina indolyloctová (IAA). Ta lze stejně jako řada analogů připravit i synteticky.Často jsou další syntetické auxiny i účinnější - mezi nimi vystupuje do popředí zejména kyselina indolylmáselná (IBA), či např. její draselná sůl (IBAK). Další sloučeniny široce používané samostatně nebo souběžně s těmito sloučeninami jsou kyselina naftyloctová (NAA), resp. její sodná sůl (NAANa) a také i podpůrně působící kyselina nikotinová (NA). Pro uvedené cíle je tu tedy vedle řady dalších sloučenin uvedená sada kyselin a jejich solí. Vzhledem k tomu,že jejich účinek se již projevuje ve velmi nízkých koncentracích - někdy až 10 mg/l, tak se pro praktické formulace používají ve formě roztoků, dále pak prášků, gelů i past. Jejich příprava je popsána podrobně v řadě publikací (2,3,5). Zde se také u konkrétních formulací můžeme setkat i s takovými, zahrnujícími další sloučeniny optimalizující působení uvedených účinných látek. Mezi ně patří často například vitamin B1 a i vitamin C.

Nyní se však zaměřme na některé praktické aspekty při výběru jednotlivých sloučenin pro vlastní aplikaci:

IAA – patří z uvedených sloučenin mezi nejméně stálé, zejména za přístupu vzduchu a za působení světla. Proto se má skladovat při nízkých teplotách (2-8 C) a v temnu. Podobně se musí zacházet i s pracovními směsmi - obvykle se připravují na použití během jednoho až dvou dnů. Mezi další nevýhody této sloučeniny patří i praktická nerozpustnost ve vodě, a tedy nutnost převádění do vodného roztoku přes předroztok v organických rozpouštědlech, zejména např. v acetonu, či lépe v alkoholech. Bezpečnost práce s IAA je relativně bez problémů, je klasifikována jen jako sloučenina zdraví škodlivá.

Fyziologicky účinnější, a také nejvíce používanou sloučeninou při zakořeňování je IBA. Je sice chemicky více stálá než IAA, ale pro dlouhodobé skladování vyžaduje stejné podmínky jako IAA. Výjimku tvoří zásobní roztoky např. v isopropanolu, kdy nebyly zjištěny při běžných podmínkách žádné změny ani po 4-6 měsících (4). IBA vykazuje také nevýhodu IAA - je téměř nerozpustná ve vodě, proto se musí opět pracovat s předroztoky v org.rozpouštědlech. Jako další nevýhodu lze považovat její klasifikaci mezi toxické látky, tedy z uvedených sloučenin je nejnebezpečnější.

Řadu nevýhod IBA odstraňují její soli, např. draselná – IBAK. Ta je ve vodě rozpustná, účinností je srovnatelná s IBA, v některých aplikacích dokonce účinnější . Má však bohužel nevýhodu omezené stability při dlouhodobém skladování jako IBA a vyžaduje proto stejné podmínky .

Posledně jmenovanou nevýhodu odstraňuje již NAA, která je velmi stabilní i v roztocích. Ty se musí ale opět připravovat přes předroztok v organických rozpouštědlech, protože její rozpustnost ve vodě činí jen 0,38 g/l. Nevýhodou je ve většině případů nižší fyziologická účinnost, takže se s ní setkáváme především kombinacích s IBA. Z hlediska klasifikace bezpečnosti je poměrně málo nebezpečná, je klasifikována jen jako zdraví škodlivá.

Nevýhodu malé rozpustnosti ve vodě opět odstraňuje její sůl - NAANa. Z ní se snadno připravují vodné roztoky. Je také stabilní jako NAA a klasifikována opět jen jako látka zdraví škodlivá a dráždící.

A poslední z diskutovaných sloučenin je NA (vit. B3) - ta je sama o sobě jen slabé zakořeňovadlo, proto se s ní setkáváme jen v kombinacích s předchozími sloučeninami, především při zakořeňování dřevitých řízků. Ve vodě je dostatečně rozpustná (15 g/l).Není obvykle klasifikována jako nebezpečná látka.

Jak je zřejmé, nabídka je pestrá. Je jen na uživateli pro kterou sloučeninu se rozhodne, což vyžaduje ve většině případů vlastní předběžné zkoušky i různých koncentrací sloučenin nebo jejich směsí, a to především s konkrétním rostlinným materiálem.

V praxi hraje také roli ekonomická otázka. Z uvedených sloučenin se v nejvyšší cenové hladině pohybují IBAK, IBA, IAA, další NAA, NAANa a NA jsou cca 2-3 x levnější. I toto je potom hledisko zohledňované při formulaci kombinací používaných ve větším rozsahu.

Na trhu jsou vedle sloučenin nabízeny i již hotové koncentráty či konečné produkty s určitým obsahem těchto sloučenin. Jsou dodávány roztoky nebo pro jejich přípravu prášky či tablety. Ty se dále upravují pro konečné použití podle druhu zakořeňované rostliny a zejména podle způsobu aplikace – délce kontaktu rostlinné části s roztokem (od 1 sekundy do 1 dne). Gely se dodávají vesměs jako připravené pro aplikaci, stejně tak prášky. U těchto je jen důležitá příprava, protože mechanické rozptýlení velmi malých množství do práškového media je obtížné, kvalitní prášky se vyrábějí z roztoku dané sloučeniny, jímž se nasytí prášek (obvykle mastek), pak se rozpouštědlo odpaří a výsledná směs se mele na prášek. Pasty jsou nabízeny velmi ojediněle, a spíše se připravují pro speciální aplikace přímo ze surovin.

Přestože hodně akademických i výrobních pracovišť pracuje se směsmi připravenými ze jmenovaných chemikálií, jsou zejména pro malospotřebitele nabízeny hotové směsi obsahující již v určitém poměru a dané koncentraci tyto sloučeniny pro přímé použití. Je to relativně nejméně komplikovaná cesta k aplikaci, byť je zatížena právě skutečností, že různé rostliny a v různém stadiu rozvoje vyžadují pro optimální práci určité koncentrace v určitém poměru diskutovaných sloučenin. Poněkud méně bývá zohledňována evtl. změna ve složení těchto směsí během delšího skladování, zejména během prodeje.

A jaká je situace na trhu?

U řady firem lze zakoupit základní sloučeniny jako chemikálie

(FIMA Brno,Sigma-Aldrich, Dorapis,P-Lab, Penta), či jsou na českém trhu - internetu-nabízeny připravené směsi s rel. nízkým obsahem sloučenin nebo jejich směsí:

Stimulátor AS-1 (výr.Němcová, Uhříněves) obs.0,061-0,083% NAA a 0,051-0,069 % NA, č.reg.471

Stimulax I (výr.Hü-Ben, Čerčany) prášek obs.0,06 %NaIAA,0,06 %,NaNAA,0,05% KIBA ,č.reg. 201

Stimulax II (výr.Hü-Ben,Čerčany) roztok obs.0,06 %NaIAA,0,06 %,NaNAA,0,05% KIBA ,č.reg. 202

Stimulax III(výr.Hü-Ben,Čerčany) gel obs.0,06 %NaIAA,0,06 %,NaNAA,0,05% KIBA ,č.reg. 203

Rhizopon A (výr.Rhizopon,Hol.)prášek,tablety 0,5%, 0,7% a 1 % IAA č.reg.3765

Rhizopon AA( „ ) prášek,tablety 0,5%,1%,2%,4%,8% IBA č.reg.3766

Rhizopon B ( „ ) prášek,tablety 0,1%, 0,2 % NAA č.reg.3767

Racine (výr.Asahi Chem.Jap.) 2,5 % NAA,0,25-2,5 % nitrofenoláty,0,05% Na nitroguajakolát

č.reg.2350

Na zahraničním trhu je množství výrobků s obsahem jmenovaných sloučenin, např.:

Ukorzeniacz A (PL)– 0,3% IBA

Ukorzeniacz B (PL) –0,2 % NAA

Ukorzeniacz B2 (PL) – 0,2 % NAA

Ukorzeniacz AB (PL) – 0,3 % NAA, 0,05% IBA

Synergol Rooting Hormone (USA)– 0,5% IBAK, 0,5% NAAK

Clonex (USA) 0,3 % IBA v gelu

Radiate 0,85 % IBA, 0,15 % kinetin

Dip´n Grow 1% IBA, 0,5 % NAA

Řada Chryzo 0,25 – 1 % IBA

Fleur‘ami Steckpulver- ? % IBA

a další, jež lze nalézt na internetu, obvykle pod názvem některé ze složek.

Literatura:

1. Josef Kutina: Regulátory růstu. SZN 1988

2. Popa,D.P. a další: Primeněnije reguljatorov rosta v rastěnijovodstve, Kišiněv 1981

3. Runkova, L.B.: Dějstvije reguljatorov rosta na dekorativnyje rastěnija, Moskva 1985

4. J.Environ.Hort. 6(2),33-38 (June 1988)

5. Říha, M.:Sborník předn. z odb-semináře Lednice n.M.,list.2003,str.104-110

Autor článku: Vladimír Fiala, 8.9.2009 ©

Ceny námi nabízených kyselin a jejich solí pro přípravu stimulátorů uvedeny v ceníku v tabulce chemických surovin a chemikálií.